Severně od Nového Strašecí a západ-ně od Smečna rozkládá se městečko Mšec, rozloženo jsouc na svahu stráně k jihu se klonící mezi hojným stromo-vým a nad údolím, které krášlí řady to-polů s rybníky. Většina budov seřazena jest podél silnice, vedoucí z Nového Strašecí a hadovitě se vinoucí celou obcí nahoru, kde připojena jest k staré říšské důležité silnici, spojující Prahu se světovými lázněmi Karlovými Vary. Zobrazit více
S čím Vám můžeme pomoci?
Snadný přístup k informacím
z našeho obsahu, které by Vás mohly zajímat…
Když se roku 1675 jistý jezuitský misionář písemně přimlouval u knížete Schwarzenberka za opravu chátrajícího zámku ve Mšeci, líčil, že tak pěkně vystavěných zámků není v Čechách mnoho.
Zámek, který nechal zřejmě začátkem 17. století postavit Matyáš Štampach ze Štampachu (dodnes ho připomíná rodový erb Štampachů nad renesančním portálem z nádvoří do severního křídla budovy) na místě tvrze a možná i hradu, býval nádherná budova. Měl čtyři křídla, veliké prostranství, věž nad vstupní branou a čtyři schodiště na galerie, v zahradě stál honosný letohrádek. Štampach, císařský rada a hejtman Slánského kraje, nešetřil výdaji a pustil se i do úprav širšího okolí. Založil sedmihektarovou oboru pro vysokou zvěř, bažantnici, ovocné školky a zahrady, chmelnice, zakládal rybníky a hloubil potoky, dal stavět hostince, mlýny, novou pilu a cihelnu. „Nad veškerou touto tvorbou trůnil nádherný zámek s rozkošnou vyhlídkou do dalekého okolí. Na vnější zámecké zdi pyšnil se nápis s malbou, různou zvěř představující. V místnostech zámku nalézala se sbírka mincí, klenotů, mezi nimi zlaté řetězy, stříbrné konvice, poháry, misky, zbrojnice, pozůstávající z množství dlouhých a krátkých pušek, pancířů helem a podobně,“ popsal Štampachovo sídlo historik Novostrašecka Ferdinand Velc.
Schwarzenberkové, kteří zámek koupili ve druhé polovině 17. století, prosbu jezuitského misionáře vyslyšeli, do opravy sídla se však pustili po svém a bez sentimentu. Bořili, přestavovali, upravovali, stírali starý ráz budovy a na přelomu 18. a 19. století nechali strhnout východní křídlo zámku. Dnešní úspornou podobu daly budově další úpravy v 19. století. Po druhé světové válce byly v zámku umístěny kanceláře zemědělského družstva nebo ubytovna, v současnosti je v části budovy škola.
Mšecký zámek měl i své slavné hosty, roku 1619 se tady cestou k pražské korunovaci zastavil stavovský král Bedřich Falcký, roku 1767 nocoval v zámku císař Josef II. při inspekci vojenských manévrů v okolí Mšece.
na úřadu městyse jsou k zakoupení knihy o Mšeci od autora Jiřího Červenky