zprávy - hlášení místního rozhlasu, odstávky vody a elektřiny, jiné 
informace nezveřejňované na úřední desce
Informace o výstavbě kanalizaceNavigace
Výběr jazyka
Obsah
Osobnosti
Se Mšecí jsou spojena jména několika zajímavých osobností, shodou okolností hlavně literátů. Mšeckým rodákem je spisovatel Adolf Brabec (1875-1928), autor novel, povídek a divadelních her. Většinu svého krátkého života prožil ve Mšeci básník Jaroslav Herda (1859-1881), syn schwarzenberského porybného z Červeného mlýna pod Mšecí. Dvě obsáhlé sbírky Herdových veršů – Básně a Ze srdce – vyšly až po jeho smrti. Spisovatel Václav Beneš Třebízský umístil na Mšecko (v románě hraje důležitou roli mšecký zámek nebo blízká poutní kaple Nejsvětější Trojice u Srbče) děj svého známého románu Bludné duše z období selských bouří v dobách císaře Josefa II.
- V záměrech obce je otevřít turistickou trasu Krajem románu Bludné duše.
Pozoruhodnou mšeckou osobností je historik Leopold Zubr, autor řady cenných příspěvků
z historie Mšece. Věnoval se i místnímu dialektu, mimo jiné napsal: „Když jsme se jako děti doma hašteřívali, kárávala nás matka, že se musíme stále kníkat = drážditi ke kničení. Také jinde jsem slyšel, že ten starší toho mladšího rozkníká. Byli-li jsme biti a sváděli vinu jeden na druhého, bylo nám hned řečeno, že si dávali dobrý pozor, kdo koho poštíval nebo ponoukal (maminka říkala i poňoukal). Otec při řeči o dítěti vykutáleném, povedeném, taženém, které má za ušima, říkával: „To je pěkný arcízek“ (pěkné jadérko, jahoda, pěkné kvítko). Toto slovo znám ze Mšece jen z úst otcových. Možná, že si je otec přinesl z východních Čech nebo z cest světem na zkušenou. Podobně jen od něho jsem slyšel slovo cukrfundálek, jehož užíval žertovně ve smyslu „mazlíček, zlatíčko“.“
Mapa dalších kontaktních míst